﻿{"id":3252,"date":"2012-09-03T11:53:13","date_gmt":"2012-09-03T09:53:13","guid":{"rendered":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/?p=3252"},"modified":"2015-08-19T15:31:21","modified_gmt":"2015-08-19T13:31:21","slug":"arrabal-en-tcheque-follement","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/","title":{"rendered":"Arrabal en tch\u00e8que, follement"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp;<\/p>\n<p>FERNANDO ARRABAL<\/p>\n<p>traduit par Denis Mol\u010danov<\/p>\n<p>&#8230;francouzsk\u00e9ho origin\u00e1lu&#8230; doslov napsal a pozn\u00e1mkami opat\u0159il Denis Mol\u010danov.<br \/>\nChr\u00e1mov\u00e1 lo\u010f podman\u011bn\u00fdch<br \/>\nSe sv\u00fdmi nejnitern\u011bj\u0161\u00edmi traumaty seznamuje \u010dten\u00e1\u0159e \u0161pan\u011blsk\u00fd autor Fernando Arrabal. Jeho poetick\u00e1 kniha K\u00e1men bl\u00e1znivost\u00ed je pln\u00e1 hypnotick\u00fdch obraz\u016f, \u00fazkosti, krve \u010di erotismu.<br \/>\nFernando Arrabal jako by byl v \u010cesku sp\u00ed\u0161e jen autorem, o kter\u00e9m se sice v\u00ed, ale jeho\u017e mnohostrann\u00e9 d\u00edlo st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 zahaleno mlhou. A to i p\u0159esto, \u017ee v posledn\u00edch letech n\u011bkolikr\u00e1t pob\u00fdval jako host nejen v Praze, ale t\u0159eba i na Letn\u00ed filmov\u00e9 \u0161kole v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Pot\u00e9, co v 60. letech vy\u0161lo v tehdej\u0161\u00ed Dilii jeho n\u011bkolik divadeln\u00edch her (Architekt a c\u00edsa\u0159 As\u00fdrie \u010di Panick\u00e9 divadlo), dal\u0161\u00ed d\u00edla se objevila na kni\u017en\u00edch pultech a\u017e v posledn\u00ed dob\u011b &#8211; nap\u0159\u00edklad Poh\u0159eb sardinky nebo absurdn\u00ed drama Poh\u0159eb aut. Nyn\u00ed vydalo nakladatelstv\u00ed Dauphin jeden z jeho nejpronikav\u011bj\u0161\u00edch text\u016f, pat\u0159\u00edc\u00ed k tomu nejlep\u0161\u00edmu, co kdy napsal: K\u00e1men bl\u00e1znivosti.<\/p>\n<p>V p\u0159\u00edpad\u011b spisovatele, autora divadeln\u00edch her, b\u00e1sn\u00edka, filmov\u00e9ho tv\u016frce, mal\u00ed\u0159e a velk\u00e9ho provokat\u00e9ra Fernanda Arrabala (1932) je nezpochybniteln\u00e9 jedno: je nejhran\u011bj\u0161\u00edm \u017eij\u00edc\u00edm autorem sou\u010dasnosti. Jeho nov\u00e9 hry se st\u0159\u00eddaj\u00ed s repr\u00edzami star\u0161\u00edch s takovou rychlost\u00ed, a\u017e se s ur\u010ditou nads\u00e1zkou tvrd\u00ed, \u017ee nad jeho neust\u00e1le se rozr\u016fstaj\u00edc\u00edm d\u00edlem, kter\u00e9 zahrnuje v\u00edce ne\u017e sto text\u016f, \u00ab\u00a0slunce nikdy nezapad\u00e1\u00a0\u00bb. P\u0159es svou sv\u011btovou proslulost je v\u0161ak Arrabal tv\u016frcem nejen problematick\u00fdm, ale podle n\u011bkter\u00fdch i nejp\u0159ece\u0148ovan\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n<p>Stejn\u011b jako jeho rozs\u00e1hl\u00e9, z\u00e1hadn\u00e9 a znepokojuj\u00edc\u00ed d\u00edlo, proslavily Arrabala i jeho skand\u00e1ly, mystifikace, pamflety, jeho \u010dern\u00fd a absurdn\u00ed humor, kter\u00fd se v\u0161ak s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi lety a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto st\u00e1val pouhou man\u00fdrou, k\u0159e\u010dovitou snahou sp\u00ed\u0161 zaujmout ne\u017e objevovat sv\u011bt. T\u0159eba\u017ee se narodil ve \u0160pan\u011blsku, od roku 1953 \u017eije p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve Francii, kam p\u0159ijel p\u016fvodn\u011b autostopem jen proto, \u017ee cht\u011bl zhl\u00e9dnout jednu Brechtovu hru. Arrabalova s\u017e\u00edrav\u00e1 kritika gener\u00e1la Franka ho p\u0159ivedla p\u0159i jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0160pan\u011blska v roce 1976 do v\u011bzen\u00ed, a to i p\u0159es vlnu solidarity, kter\u00e1 se v t\u00e9to souvislosti zvedla a na n\u00ed\u017e se pod\u00edleli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni slavn\u00ed spisovatele t\u00e9 doby &#8211; po\u010d\u00ednaje Arthurem Millerem a kon\u010de Samuelem Beckettem. Ostatn\u011b ne n\u00e1hodou byl po smrti gener\u00e1la Franka na seznamu p\u011bti \u00ab\u00a0nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed frankistick\u00e9mu re\u017eimu\u00a0\u00bb.<\/p>\n<p>Elastick\u00e1 hranice mezi t\u011blem a du\u0161\u00ed<\/p>\n<p>Uk\u00e1zky vrcholn\u011b poetick\u00e9 knihy K\u00e1men bl\u00e1znivosti poprv\u00e9 vy\u0161ly v roce 1963 v surrealistick\u00e9 revue La Breche, tehdy \u0159\u00edzen\u00e9 Andr\u00e9 Bretonem. Arrabal se v t\u00e9 dob\u011b kr\u00e1tce p\u0159idru\u017eil k pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 surrealistick\u00e9 skupin\u011b, ale jeho \u00fa\u010dast na hnut\u00ed byla sp\u00ed\u0161e sporadick\u00e1 a z obou stran problematick\u00e1. Surrealist\u016fm vadil jeho p\u0159ehnan\u00fd man\u00fdrismus a sebest\u0159ednost, Arrabalovi zase jejich negativn\u00ed postoje k um\u011bn\u00ed a k um\u011bleck\u00e9 sl\u00e1v\u011b jako takov\u00e9.<\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b to byl pr\u00e1v\u011b Andr\u00e9 Breton, do jeho\u017e rukou se dostaly \u0161koln\u00ed se\u0161ity, kam si Arrabal tu\u017ekou zapisoval sv\u00e9 sny, kter\u00e9 \u00ab\u00a0zpracoval\u00a0\u00bb do jak\u00fdchsi b\u00e1sn\u00ed v pr\u00f3ze. Breton mu navrhl jejich publikaci a p\u011bt z nich vy\u0161lo pr\u00e1v\u011b revue La Breche pod n\u00e1zvem K\u00e1men bl\u00e1znivosti &#8211; P\u011bt panick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f Fernando Arrabala.<\/p>\n<p>Pro \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed napsal autor speci\u00e1ln\u00ed p\u0159edmluvu. Mimo jin\u00e9 v n\u00ed uv\u00e1d\u00ed: \u00ab\u00a0Sny m\u011b u\u010d\u00ed tomu, co se u\u010dit ned\u00e1. A \u010demu se nau\u010dit mus\u00ed\u00a0\u00bb. Ji\u017e z t\u011bchto slov je patrn\u00e9, \u017ee zdaleka nejde jen o p\u0159epis \u010di z\u00e1znam sn\u016f, ale o nanejv\u00fd\u0161 elastickou hranici mezi snem a bd\u011bn\u00edm, t\u011blem a du\u0161\u00ed, vnit\u0159n\u00edm \u017eivotem a okoln\u00ed skute\u010dnost\u00ed.<\/p>\n<p>V\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta<\/p>\n<p>Jako v podivn\u00e9 spir\u00e1le se Arrabal dot\u00fdk\u00e1 s nutnou d\u00e1vkou t\u0159eskav\u00e9ho humoru sv\u00fdch nejvnit\u0159n\u011bj\u0161\u00edch traumat, v\u010detn\u011b zcela nevyrovnan\u00e9ho vztahu k matce, agrese i \u00fazkosti, masochismu i sadismu, krve a erotismu a tak\u00e9 podivn\u00fdch hypnotick\u00fdch obraz\u016f, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed vytryskla jeho imaginace v t\u011bch nejprovokativn\u011bj\u0161\u00edch ver\u0161\u00edch vr\u017een\u00fdch do tv\u00e1\u0159e sv\u011bta. \u00ab\u00a0P\u00e1ter p\u0159i\u0161el za moj\u00ed matkou a \u0159ekl j\u00ed, \u017ee jsem bl\u00e1zen. Matka m\u011b tehdy p\u0159ipoutala k \u017eidli. P\u00e1ter mn\u011b skalpelem vy\u0159\u00edzl d\u00edru do t\u00fdla a vyt\u00e1hl odtamtud k\u00e1men bl\u00e1znivosti. Pak m\u011b s rukama a nohama spoutan\u00fdma p\u0159enesli do chr\u00e1mov\u00e9 lodi podman\u011bn\u00fdch.\u00a0\u00bb Jako by se v t\u011bch n\u011bkolika v\u011bt\u00e1ch ukr\u00fdval cel\u00fd z\u00e1v\u011br jednoho slavn\u00e9ho, mnohem pozd\u011bji realizovan\u00e9ho Formanova filmu P\u0159elet nad kuka\u010d\u010d\u00edm hn\u00edzdem, ona v\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta jedince.<\/p>\n<p>Arrabal se zde v b\u00e1snick\u00e9 rovin\u011b dot\u00fdk\u00e1 i samotn\u00e9 povahy tvorby. Jako v podivuhodn\u011b potrhl\u00e9 symfonii se v knize vracej\u00ed variace obraz\u016f a my\u0161len\u00ed, poezie i autorov\u00fdch zoufal\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f. \u00ab\u00a0N\u011bkdy, kdy\u017e se na m\u011b div\u00e1 v zrcadle, c\u00edt\u00edm prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo. Kdy\u017e jej\u00ed tv\u00e1\u0159 sklouzne ze zrcadla, na leskl\u00e9 plo\u0161e se objev\u00ed slovo svoboda.\u00a0\u00bb<\/p>\n<p>K\u00e1men bl\u00e1znivosti m\u00e1 podtitul: Kniha panick\u00e1. Arrabal toti\u017e pat\u0159il spolu s Alejandrem Jodorowskym, Rolandem Toporem a Jacquesem Sternbergem k v\u016fd\u010d\u00edm osobnostem hnut\u00ed Panika, jeho\u017e program vymysleli v 60. letech ve slavn\u00e9 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b La Paix. \u0160lo jim o to p\u0159em\u011bnit tvorbu i \u017eivot v absurdn\u00ed, burleskn\u00ed sv\u00e1tek, chaos, n\u00e1hodu, sexu\u00e1ln\u00ed oslavu t\u011bch nejneskute\u010dn\u011bj\u0161\u00edch \u010din\u016f p\u0159ed posm\u011b\u0161n\u00fdm zrakem boha Pana.<\/p>\n<p>Tak jako Arrabalova poezie, je nezvykl\u00e1 i v\u00fdprava cel\u00e9 knihy, jej\u00ed netypick\u00fd form\u00e1t, kr\u00e1sn\u00fd tisk a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b p\u0159eludn\u00e9 kresby autorova letit\u00e9ho p\u0159\u00edtele Rolanda Topora. K\u00e1men bl\u00e1znivosti v celku p\u016fsob\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed se sou\u010dasn\u00fdm ka\u017edodenn\u00edm truchliv\u00fdm obrazem okoln\u00edho sv\u011bta jako osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed i inspiruj\u00edc\u00ed pr\u016fvan.<\/p>\n<p>Fernando Arrabal<\/p>\n<p>K\u00e1men bl\u00e1znivosti<br \/>\nNakladatelstv\u00ed Dauphin 2012, 128 stran, 298 K\u010d<\/p>\n<p>Arrabal filmov\u00fd<\/p>\n<p>Fernando Arrabal dosud nato\u010dil sedm celove\u010dern\u00edch film\u016f, v\u011bt\u0161ina z nich voln\u011b vych\u00e1z\u00ed z jeho divadeln\u00edch her. Jejich t\u00e9maty jsou sexu\u00e1ln\u00ed obsese, pok\u0159iven\u00e9 rodinn\u00e9 vztahy, v\u00e1le\u010dn\u00e1 zv\u011brstva a krutost a bestialita sou\u010dasn\u00e9ho sv\u011bta: A\u0165 \u017eije smrt! (1971); Pob\u011b\u017e\u00edm jako spla\u0161en\u00fd k\u016f\u0148 (1973); Guernica (1975); Vrakovi\u0161t\u011b aut (1981); C\u00edsa\u0159 peru\u00e1nsk\u00fd (1982); Sbohem Babyl\u00f3nie! (1992); Borges, \u017eivot jako b\u00e1se\u0148 (1998).<\/p>\n<p>V roce 2005 nav\u0161t\u00edvil Arrabal Letn\u00ed filmovou \u0161kolu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, kde uvedl retrospektivu sv\u00fdch film\u016f a obdr\u017eel cenu za p\u0159\u00ednos sv\u011btov\u00e9 kinematografii.<\/p>\n<p>TOPOROVY SNOV\u00c9 VIZE<br \/>\nAutorem \u00ab\u00a0snov\u00fdch\u00a0\u00bb ilustrac\u00ed pou\u017eit\u00fdch v knize K\u00e1men bl\u00e1znivosti je Arrabal\u016fv letit\u00fd p\u0159\u00edtel a spoluzakladatel skupiny Panika Roland Topor (1938-1997). Jeho rodi\u010de byli pol\u0161t\u00ed emigranti, on s\u00e1m se narodil u\u017e v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Po \u0161kole za\u010dal malovat a ps\u00e1t (pov\u00eddky, rom\u00e1n Erika), navrhoval divadeln\u00ed sc\u00e9ny a kost\u00fdmy, spolupracoval s filma\u0159i (s Arrabalem, ale i s Fellinim) i s televizn\u00edmi tv\u016frci.<img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright size-full wp-image-3257\" src=\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/09\/165-15-Arrabal-1.jpg\" alt=\"165-15-Arrabal-1\" width=\"186\" height=\"263\" \/><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; FERNANDO ARRABAL traduit par Denis Mol\u010danov &#8230;francouzsk\u00e9ho origin\u00e1lu&#8230; doslov napsal a pozn\u00e1mkami opat\u0159il Denis Mol\u010danov. Chr\u00e1mov\u00e1 lo\u010f podman\u011bn\u00fdch Se sv\u00fdmi nejnitern\u011bj\u0161\u00edmi traumaty seznamuje \u010dten\u00e1\u0159e \u0161pan\u011blsk\u00fd autor Fernando Arrabal. Jeho poetick\u00e1 kniha K\u00e1men bl\u00e1znivost\u00ed je pln\u00e1 hypnotick\u00fdch obraz\u016f, \u00fazkosti, krve \u010di erotismu. Fernando Arrabal jako by byl v \u010cesku sp\u00ed\u0161e jen autorem, o kter\u00e9m se sice v\u00ed, ale jeho\u017e mnohostrann\u00e9 d\u00edlo st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 zahaleno mlhou. A to i p\u0159esto, \u017ee v posledn\u00edch letech n\u011bkolikr\u00e1t pob\u00fdval jako host nejen v Praze, ale t\u0159eba i na Letn\u00ed filmov\u00e9 \u0161kole v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Pot\u00e9, co v 60. letech vy\u0161lo v tehdej\u0161\u00ed Dilii jeho n\u011bkolik divadeln\u00edch her (Architekt a c\u00edsa\u0159 As\u00fdrie \u010di Panick\u00e9 divadlo), dal\u0161\u00ed d\u00edla se objevila na kni\u017en\u00edch pultech a\u017e v posledn\u00ed dob\u011b &#8211; nap\u0159\u00edklad Poh\u0159eb sardinky nebo absurdn\u00ed drama Poh\u0159eb aut. Nyn\u00ed vydalo nakladatelstv\u00ed Dauphin jeden z jeho nejpronikav\u011bj\u0161\u00edch text\u016f, pat\u0159\u00edc\u00ed k tomu nejlep\u0161\u00edmu, co kdy napsal: K\u00e1men bl\u00e1znivosti. V p\u0159\u00edpad\u011b spisovatele, autora divadeln\u00edch her, b\u00e1sn\u00edka, filmov\u00e9ho tv\u016frce, mal\u00ed\u0159e a velk\u00e9ho provokat\u00e9ra Fernanda Arrabala (1932) je nezpochybniteln\u00e9 jedno: je nejhran\u011bj\u0161\u00edm \u017eij\u00edc\u00edm autorem sou\u010dasnosti. Jeho nov\u00e9 hry se st\u0159\u00eddaj\u00ed s repr\u00edzami star\u0161\u00edch s takovou rychlost\u00ed, a\u017e se s ur\u010ditou nads\u00e1zkou tvrd\u00ed, \u017ee nad jeho neust\u00e1le se rozr\u016fstaj\u00edc\u00edm d\u00edlem, kter\u00e9 zahrnuje v\u00edce ne\u017e sto text\u016f, \u00ab\u00a0slunce nikdy nezapad\u00e1\u00a0\u00bb. P\u0159es svou sv\u011btovou proslulost je v\u0161ak Arrabal tv\u016frcem nejen problematick\u00fdm, ale podle n\u011bkter\u00fdch i nejp\u0159ece\u0148ovan\u011bj\u0161\u00edm. Stejn\u011b jako jeho rozs\u00e1hl\u00e9, z\u00e1hadn\u00e9 a znepokojuj\u00edc\u00ed d\u00edlo, proslavily Arrabala i jeho skand\u00e1ly, mystifikace, pamflety, jeho \u010dern\u00fd a absurdn\u00ed humor, kter\u00fd se v\u0161ak s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi lety a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto st\u00e1val pouhou man\u00fdrou, k\u0159e\u010dovitou snahou sp\u00ed\u0161 zaujmout ne\u017e objevovat sv\u011bt. T\u0159eba\u017ee se narodil ve \u0160pan\u011blsku, od roku 1953 \u017eije p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve Francii, kam p\u0159ijel p\u016fvodn\u011b autostopem jen proto, \u017ee cht\u011bl zhl\u00e9dnout jednu Brechtovu hru. Arrabalova s\u017e\u00edrav\u00e1 kritika gener\u00e1la Franka ho p\u0159ivedla p\u0159i jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0160pan\u011blska v roce 1976 do v\u011bzen\u00ed, a to i p\u0159es vlnu solidarity, kter\u00e1 se v t\u00e9to souvislosti zvedla a na n\u00ed\u017e se pod\u00edleli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni slavn\u00ed spisovatele t\u00e9 doby &#8211; po\u010d\u00ednaje Arthurem Millerem a kon\u010de Samuelem Beckettem. Ostatn\u011b ne n\u00e1hodou byl po smrti gener\u00e1la Franka na seznamu p\u011bti \u00ab\u00a0nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed frankistick\u00e9mu re\u017eimu\u00a0\u00bb. Elastick\u00e1 hranice mezi t\u011blem a du\u0161\u00ed Uk\u00e1zky vrcholn\u011b poetick\u00e9 knihy K\u00e1men bl\u00e1znivosti poprv\u00e9 vy\u0161ly v roce 1963 v surrealistick\u00e9 revue La Breche, tehdy \u0159\u00edzen\u00e9 Andr\u00e9 Bretonem. Arrabal se v t\u00e9 dob\u011b kr\u00e1tce p\u0159idru\u017eil k pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 surrealistick\u00e9 skupin\u011b, ale jeho \u00fa\u010dast na hnut\u00ed byla sp\u00ed\u0161e sporadick\u00e1 a z obou stran problematick\u00e1. Surrealist\u016fm vadil jeho p\u0159ehnan\u00fd man\u00fdrismus a sebest\u0159ednost, Arrabalovi zase jejich negativn\u00ed postoje k um\u011bn\u00ed a k um\u011bleck\u00e9 sl\u00e1v\u011b jako takov\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b to byl pr\u00e1v\u011b Andr\u00e9 Breton, do jeho\u017e rukou se dostaly \u0161koln\u00ed se\u0161ity, kam si Arrabal tu\u017ekou zapisoval sv\u00e9 sny, kter\u00e9 \u00ab\u00a0zpracoval\u00a0\u00bb do jak\u00fdchsi b\u00e1sn\u00ed v pr\u00f3ze. Breton mu navrhl jejich publikaci a p\u011bt z nich vy\u0161lo pr\u00e1v\u011b revue La Breche pod n\u00e1zvem K\u00e1men bl\u00e1znivosti &#8211; P\u011bt panick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f Fernando Arrabala. Pro \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed napsal autor speci\u00e1ln\u00ed p\u0159edmluvu. Mimo jin\u00e9 v n\u00ed uv\u00e1d\u00ed: \u00ab\u00a0Sny m\u011b u\u010d\u00ed tomu, co se u\u010dit ned\u00e1. A \u010demu se nau\u010dit mus\u00ed\u00a0\u00bb. Ji\u017e z t\u011bchto slov je patrn\u00e9, \u017ee zdaleka nejde jen o p\u0159epis \u010di z\u00e1znam sn\u016f, ale o nanejv\u00fd\u0161 elastickou hranici mezi snem a bd\u011bn\u00edm, t\u011blem a du\u0161\u00ed, vnit\u0159n\u00edm \u017eivotem a okoln\u00ed skute\u010dnost\u00ed. V\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta Jako v podivn\u00e9 spir\u00e1le se Arrabal dot\u00fdk\u00e1 s nutnou d\u00e1vkou t\u0159eskav\u00e9ho humoru sv\u00fdch nejvnit\u0159n\u011bj\u0161\u00edch traumat, v\u010detn\u011b zcela nevyrovnan\u00e9ho vztahu k matce, agrese i \u00fazkosti, masochismu i sadismu, krve a erotismu a tak\u00e9 podivn\u00fdch hypnotick\u00fdch obraz\u016f, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed vytryskla jeho imaginace v t\u011bch nejprovokativn\u011bj\u0161\u00edch ver\u0161\u00edch vr\u017een\u00fdch do tv\u00e1\u0159e sv\u011bta. \u00ab\u00a0P\u00e1ter p\u0159i\u0161el za moj\u00ed matkou a \u0159ekl j\u00ed, \u017ee jsem bl\u00e1zen. Matka m\u011b tehdy p\u0159ipoutala k \u017eidli. P\u00e1ter mn\u011b skalpelem vy\u0159\u00edzl d\u00edru do t\u00fdla a vyt\u00e1hl odtamtud k\u00e1men bl\u00e1znivosti. Pak m\u011b s rukama a nohama spoutan\u00fdma p\u0159enesli do chr\u00e1mov\u00e9 lodi podman\u011bn\u00fdch.\u00a0\u00bb Jako by se v t\u011bch n\u011bkolika v\u011bt\u00e1ch ukr\u00fdval cel\u00fd z\u00e1v\u011br jednoho slavn\u00e9ho, mnohem pozd\u011bji realizovan\u00e9ho Formanova filmu P\u0159elet nad kuka\u010d\u010d\u00edm hn\u00edzdem, ona v\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta jedince. Arrabal se zde v b\u00e1snick\u00e9 rovin\u011b dot\u00fdk\u00e1 i samotn\u00e9 povahy tvorby. Jako v podivuhodn\u011b potrhl\u00e9 symfonii se v knize vracej\u00ed variace obraz\u016f a my\u0161len\u00ed, poezie i autorov\u00fdch zoufal\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f. \u00ab\u00a0N\u011bkdy, kdy\u017e se na m\u011b div\u00e1 v zrcadle, c\u00edt\u00edm prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo. Kdy\u017e jej\u00ed tv\u00e1\u0159 sklouzne ze zrcadla, na leskl\u00e9 plo\u0161e se objev\u00ed slovo svoboda.\u00a0\u00bb K\u00e1men bl\u00e1znivosti m\u00e1 podtitul: Kniha panick\u00e1. Arrabal toti\u017e pat\u0159il spolu s Alejandrem Jodorowskym, Rolandem Toporem a Jacquesem Sternbergem k v\u016fd\u010d\u00edm osobnostem hnut\u00ed Panika, jeho\u017e program vymysleli v 60. letech ve slavn\u00e9 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b La Paix. \u0160lo jim o to p\u0159em\u011bnit tvorbu i \u017eivot v absurdn\u00ed, burleskn\u00ed sv\u00e1tek, chaos, n\u00e1hodu, sexu\u00e1ln\u00ed oslavu t\u011bch nejneskute\u010dn\u011bj\u0161\u00edch \u010din\u016f p\u0159ed posm\u011b\u0161n\u00fdm zrakem boha Pana. Tak jako Arrabalova poezie, je nezvykl\u00e1 i v\u00fdprava cel\u00e9 knihy, jej\u00ed netypick\u00fd form\u00e1t, kr\u00e1sn\u00fd tisk a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b p\u0159eludn\u00e9 kresby autorova letit\u00e9ho p\u0159\u00edtele Rolanda Topora. K\u00e1men bl\u00e1znivosti v celku p\u016fsob\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed se sou\u010dasn\u00fdm ka\u017edodenn\u00edm truchliv\u00fdm obrazem okoln\u00edho sv\u011bta jako osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed i inspiruj\u00edc\u00ed pr\u016fvan. Fernando Arrabal K\u00e1men bl\u00e1znivosti Nakladatelstv\u00ed Dauphin 2012, 128 stran, 298 K\u010d Arrabal filmov\u00fd Fernando Arrabal dosud nato\u010dil sedm celove\u010dern\u00edch film\u016f, v\u011bt\u0161ina z nich voln\u011b vych\u00e1z\u00ed z jeho divadeln\u00edch her. Jejich t\u00e9maty jsou sexu\u00e1ln\u00ed obsese, pok\u0159iven\u00e9 rodinn\u00e9 vztahy, v\u00e1le\u010dn\u00e1 zv\u011brstva a krutost a bestialita sou\u010dasn\u00e9ho sv\u011bta: A\u0165 \u017eije smrt! (1971); Pob\u011b\u017e\u00edm jako spla\u0161en\u00fd k\u016f\u0148 (1973); Guernica (1975); Vrakovi\u0161t\u011b aut (1981); C\u00edsa\u0159 peru\u00e1nsk\u00fd (1982); Sbohem Babyl\u00f3nie! (1992); Borges, \u017eivot jako b\u00e1se\u0148 (1998). V roce 2005 nav\u0161t\u00edvil Arrabal Letn\u00ed filmovou \u0161kolu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, kde uvedl retrospektivu sv\u00fdch film\u016f a obdr\u017eel cenu za p\u0159\u00ednos sv\u011btov\u00e9 kinematografii. TOPOROVY SNOV\u00c9 VIZE Autorem \u00ab\u00a0snov\u00fdch\u00a0\u00bb ilustrac\u00ed pou\u017eit\u00fdch v knize K\u00e1men bl\u00e1znivosti je Arrabal\u016fv letit\u00fd p\u0159\u00edtel a spoluzakladatel skupiny Panika Roland Topor (1938-1997). Jeho rodi\u010de byli pol\u0161t\u00ed emigranti, on s\u00e1m se narodil u\u017e v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Po \u0161kole za\u010dal malovat a ps\u00e1t (pov\u00eddky, rom\u00e1n Erika), navrhoval divadeln\u00ed sc\u00e9ny a kost\u00fdmy, spolupracoval s filma\u0159i (s Arrabalem, ale i s Fellinim) i s televizn\u00edmi tv\u016frci.<\/p>\n","protected":false},"author":6,"featured_media":3254,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-3252","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-miscellannees"],"yoast_head":"<!-- This site is optimized with the Yoast SEO plugin v24.5 - https:\/\/yoast.com\/wordpress\/plugins\/seo\/ -->\n<title>Arrabal en tch\u00e8que, follement - Ceci n\u2019est pas un blog<\/title>\n<meta name=\"robots\" content=\"index, follow, max-snippet:-1, max-image-preview:large, max-video-preview:-1\" \/>\n<link rel=\"canonical\" href=\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/\" \/>\n<meta property=\"og:locale\" content=\"fr_FR\" \/>\n<meta property=\"og:type\" content=\"article\" \/>\n<meta property=\"og:title\" content=\"Arrabal en tch\u00e8que, follement - Ceci n\u2019est pas un blog\" \/>\n<meta property=\"og:description\" content=\"&nbsp; FERNANDO ARRABAL traduit par Denis Mol\u010danov &#8230;francouzsk\u00e9ho origin\u00e1lu&#8230; doslov napsal a pozn\u00e1mkami opat\u0159il Denis Mol\u010danov. Chr\u00e1mov\u00e1 lo\u010f podman\u011bn\u00fdch Se sv\u00fdmi nejnitern\u011bj\u0161\u00edmi traumaty seznamuje \u010dten\u00e1\u0159e \u0161pan\u011blsk\u00fd autor Fernando Arrabal. Jeho poetick\u00e1 kniha K\u00e1men bl\u00e1znivost\u00ed je pln\u00e1 hypnotick\u00fdch obraz\u016f, \u00fazkosti, krve \u010di erotismu. Fernando Arrabal jako by byl v \u010cesku sp\u00ed\u0161e jen autorem, o kter\u00e9m se sice v\u00ed, ale jeho\u017e mnohostrann\u00e9 d\u00edlo st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 zahaleno mlhou. A to i p\u0159esto, \u017ee v posledn\u00edch letech n\u011bkolikr\u00e1t pob\u00fdval jako host nejen v Praze, ale t\u0159eba i na Letn\u00ed filmov\u00e9 \u0161kole v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Pot\u00e9, co v 60. letech vy\u0161lo v tehdej\u0161\u00ed Dilii jeho n\u011bkolik divadeln\u00edch her (Architekt a c\u00edsa\u0159 As\u00fdrie \u010di Panick\u00e9 divadlo), dal\u0161\u00ed d\u00edla se objevila na kni\u017en\u00edch pultech a\u017e v posledn\u00ed dob\u011b &#8211; nap\u0159\u00edklad Poh\u0159eb sardinky nebo absurdn\u00ed drama Poh\u0159eb aut. Nyn\u00ed vydalo nakladatelstv\u00ed Dauphin jeden z jeho nejpronikav\u011bj\u0161\u00edch text\u016f, pat\u0159\u00edc\u00ed k tomu nejlep\u0161\u00edmu, co kdy napsal: K\u00e1men bl\u00e1znivosti. V p\u0159\u00edpad\u011b spisovatele, autora divadeln\u00edch her, b\u00e1sn\u00edka, filmov\u00e9ho tv\u016frce, mal\u00ed\u0159e a velk\u00e9ho provokat\u00e9ra Fernanda Arrabala (1932) je nezpochybniteln\u00e9 jedno: je nejhran\u011bj\u0161\u00edm \u017eij\u00edc\u00edm autorem sou\u010dasnosti. Jeho nov\u00e9 hry se st\u0159\u00eddaj\u00ed s repr\u00edzami star\u0161\u00edch s takovou rychlost\u00ed, a\u017e se s ur\u010ditou nads\u00e1zkou tvrd\u00ed, \u017ee nad jeho neust\u00e1le se rozr\u016fstaj\u00edc\u00edm d\u00edlem, kter\u00e9 zahrnuje v\u00edce ne\u017e sto text\u016f, \u00ab\u00a0slunce nikdy nezapad\u00e1\u00a0\u00bb. P\u0159es svou sv\u011btovou proslulost je v\u0161ak Arrabal tv\u016frcem nejen problematick\u00fdm, ale podle n\u011bkter\u00fdch i nejp\u0159ece\u0148ovan\u011bj\u0161\u00edm. Stejn\u011b jako jeho rozs\u00e1hl\u00e9, z\u00e1hadn\u00e9 a znepokojuj\u00edc\u00ed d\u00edlo, proslavily Arrabala i jeho skand\u00e1ly, mystifikace, pamflety, jeho \u010dern\u00fd a absurdn\u00ed humor, kter\u00fd se v\u0161ak s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi lety a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto st\u00e1val pouhou man\u00fdrou, k\u0159e\u010dovitou snahou sp\u00ed\u0161 zaujmout ne\u017e objevovat sv\u011bt. T\u0159eba\u017ee se narodil ve \u0160pan\u011blsku, od roku 1953 \u017eije p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve Francii, kam p\u0159ijel p\u016fvodn\u011b autostopem jen proto, \u017ee cht\u011bl zhl\u00e9dnout jednu Brechtovu hru. Arrabalova s\u017e\u00edrav\u00e1 kritika gener\u00e1la Franka ho p\u0159ivedla p\u0159i jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0160pan\u011blska v roce 1976 do v\u011bzen\u00ed, a to i p\u0159es vlnu solidarity, kter\u00e1 se v t\u00e9to souvislosti zvedla a na n\u00ed\u017e se pod\u00edleli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni slavn\u00ed spisovatele t\u00e9 doby &#8211; po\u010d\u00ednaje Arthurem Millerem a kon\u010de Samuelem Beckettem. Ostatn\u011b ne n\u00e1hodou byl po smrti gener\u00e1la Franka na seznamu p\u011bti \u00ab\u00a0nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed frankistick\u00e9mu re\u017eimu\u00a0\u00bb. Elastick\u00e1 hranice mezi t\u011blem a du\u0161\u00ed Uk\u00e1zky vrcholn\u011b poetick\u00e9 knihy K\u00e1men bl\u00e1znivosti poprv\u00e9 vy\u0161ly v roce 1963 v surrealistick\u00e9 revue La Breche, tehdy \u0159\u00edzen\u00e9 Andr\u00e9 Bretonem. Arrabal se v t\u00e9 dob\u011b kr\u00e1tce p\u0159idru\u017eil k pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 surrealistick\u00e9 skupin\u011b, ale jeho \u00fa\u010dast na hnut\u00ed byla sp\u00ed\u0161e sporadick\u00e1 a z obou stran problematick\u00e1. Surrealist\u016fm vadil jeho p\u0159ehnan\u00fd man\u00fdrismus a sebest\u0159ednost, Arrabalovi zase jejich negativn\u00ed postoje k um\u011bn\u00ed a k um\u011bleck\u00e9 sl\u00e1v\u011b jako takov\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b to byl pr\u00e1v\u011b Andr\u00e9 Breton, do jeho\u017e rukou se dostaly \u0161koln\u00ed se\u0161ity, kam si Arrabal tu\u017ekou zapisoval sv\u00e9 sny, kter\u00e9 \u00ab\u00a0zpracoval\u00a0\u00bb do jak\u00fdchsi b\u00e1sn\u00ed v pr\u00f3ze. Breton mu navrhl jejich publikaci a p\u011bt z nich vy\u0161lo pr\u00e1v\u011b revue La Breche pod n\u00e1zvem K\u00e1men bl\u00e1znivosti &#8211; P\u011bt panick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f Fernando Arrabala. Pro \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed napsal autor speci\u00e1ln\u00ed p\u0159edmluvu. Mimo jin\u00e9 v n\u00ed uv\u00e1d\u00ed: \u00ab\u00a0Sny m\u011b u\u010d\u00ed tomu, co se u\u010dit ned\u00e1. A \u010demu se nau\u010dit mus\u00ed\u00a0\u00bb. Ji\u017e z t\u011bchto slov je patrn\u00e9, \u017ee zdaleka nejde jen o p\u0159epis \u010di z\u00e1znam sn\u016f, ale o nanejv\u00fd\u0161 elastickou hranici mezi snem a bd\u011bn\u00edm, t\u011blem a du\u0161\u00ed, vnit\u0159n\u00edm \u017eivotem a okoln\u00ed skute\u010dnost\u00ed. V\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta Jako v podivn\u00e9 spir\u00e1le se Arrabal dot\u00fdk\u00e1 s nutnou d\u00e1vkou t\u0159eskav\u00e9ho humoru sv\u00fdch nejvnit\u0159n\u011bj\u0161\u00edch traumat, v\u010detn\u011b zcela nevyrovnan\u00e9ho vztahu k matce, agrese i \u00fazkosti, masochismu i sadismu, krve a erotismu a tak\u00e9 podivn\u00fdch hypnotick\u00fdch obraz\u016f, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed vytryskla jeho imaginace v t\u011bch nejprovokativn\u011bj\u0161\u00edch ver\u0161\u00edch vr\u017een\u00fdch do tv\u00e1\u0159e sv\u011bta. \u00ab\u00a0P\u00e1ter p\u0159i\u0161el za moj\u00ed matkou a \u0159ekl j\u00ed, \u017ee jsem bl\u00e1zen. Matka m\u011b tehdy p\u0159ipoutala k \u017eidli. P\u00e1ter mn\u011b skalpelem vy\u0159\u00edzl d\u00edru do t\u00fdla a vyt\u00e1hl odtamtud k\u00e1men bl\u00e1znivosti. Pak m\u011b s rukama a nohama spoutan\u00fdma p\u0159enesli do chr\u00e1mov\u00e9 lodi podman\u011bn\u00fdch.\u00a0\u00bb Jako by se v t\u011bch n\u011bkolika v\u011bt\u00e1ch ukr\u00fdval cel\u00fd z\u00e1v\u011br jednoho slavn\u00e9ho, mnohem pozd\u011bji realizovan\u00e9ho Formanova filmu P\u0159elet nad kuka\u010d\u010d\u00edm hn\u00edzdem, ona v\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta jedince. Arrabal se zde v b\u00e1snick\u00e9 rovin\u011b dot\u00fdk\u00e1 i samotn\u00e9 povahy tvorby. Jako v podivuhodn\u011b potrhl\u00e9 symfonii se v knize vracej\u00ed variace obraz\u016f a my\u0161len\u00ed, poezie i autorov\u00fdch zoufal\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f. \u00ab\u00a0N\u011bkdy, kdy\u017e se na m\u011b div\u00e1 v zrcadle, c\u00edt\u00edm prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo. Kdy\u017e jej\u00ed tv\u00e1\u0159 sklouzne ze zrcadla, na leskl\u00e9 plo\u0161e se objev\u00ed slovo svoboda.\u00a0\u00bb K\u00e1men bl\u00e1znivosti m\u00e1 podtitul: Kniha panick\u00e1. Arrabal toti\u017e pat\u0159il spolu s Alejandrem Jodorowskym, Rolandem Toporem a Jacquesem Sternbergem k v\u016fd\u010d\u00edm osobnostem hnut\u00ed Panika, jeho\u017e program vymysleli v 60. letech ve slavn\u00e9 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b La Paix. \u0160lo jim o to p\u0159em\u011bnit tvorbu i \u017eivot v absurdn\u00ed, burleskn\u00ed sv\u00e1tek, chaos, n\u00e1hodu, sexu\u00e1ln\u00ed oslavu t\u011bch nejneskute\u010dn\u011bj\u0161\u00edch \u010din\u016f p\u0159ed posm\u011b\u0161n\u00fdm zrakem boha Pana. Tak jako Arrabalova poezie, je nezvykl\u00e1 i v\u00fdprava cel\u00e9 knihy, jej\u00ed netypick\u00fd form\u00e1t, kr\u00e1sn\u00fd tisk a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b p\u0159eludn\u00e9 kresby autorova letit\u00e9ho p\u0159\u00edtele Rolanda Topora. K\u00e1men bl\u00e1znivosti v celku p\u016fsob\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed se sou\u010dasn\u00fdm ka\u017edodenn\u00edm truchliv\u00fdm obrazem okoln\u00edho sv\u011bta jako osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed i inspiruj\u00edc\u00ed pr\u016fvan. Fernando Arrabal K\u00e1men bl\u00e1znivosti Nakladatelstv\u00ed Dauphin 2012, 128 stran, 298 K\u010d Arrabal filmov\u00fd Fernando Arrabal dosud nato\u010dil sedm celove\u010dern\u00edch film\u016f, v\u011bt\u0161ina z nich voln\u011b vych\u00e1z\u00ed z jeho divadeln\u00edch her. Jejich t\u00e9maty jsou sexu\u00e1ln\u00ed obsese, pok\u0159iven\u00e9 rodinn\u00e9 vztahy, v\u00e1le\u010dn\u00e1 zv\u011brstva a krutost a bestialita sou\u010dasn\u00e9ho sv\u011bta: A\u0165 \u017eije smrt! (1971); Pob\u011b\u017e\u00edm jako spla\u0161en\u00fd k\u016f\u0148 (1973); Guernica (1975); Vrakovi\u0161t\u011b aut (1981); C\u00edsa\u0159 peru\u00e1nsk\u00fd (1982); Sbohem Babyl\u00f3nie! (1992); Borges, \u017eivot jako b\u00e1se\u0148 (1998). V roce 2005 nav\u0161t\u00edvil Arrabal Letn\u00ed filmovou \u0161kolu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, kde uvedl retrospektivu sv\u00fdch film\u016f a obdr\u017eel cenu za p\u0159\u00ednos sv\u011btov\u00e9 kinematografii. TOPOROVY SNOV\u00c9 VIZE Autorem \u00ab\u00a0snov\u00fdch\u00a0\u00bb ilustrac\u00ed pou\u017eit\u00fdch v knize K\u00e1men bl\u00e1znivosti je Arrabal\u016fv letit\u00fd p\u0159\u00edtel a spoluzakladatel skupiny Panika Roland Topor (1938-1997). Jeho rodi\u010de byli pol\u0161t\u00ed emigranti, on s\u00e1m se narodil u\u017e v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Po \u0161kole za\u010dal malovat a ps\u00e1t (pov\u00eddky, rom\u00e1n Erika), navrhoval divadeln\u00ed sc\u00e9ny a kost\u00fdmy, spolupracoval s filma\u0159i (s Arrabalem, ale i s Fellinim) i s televizn\u00edmi tv\u016frci.\" \/>\n<meta property=\"og:url\" content=\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/\" \/>\n<meta property=\"og:site_name\" content=\"Ceci n\u2019est pas un blog\" \/>\n<meta property=\"article:published_time\" content=\"2012-09-03T09:53:13+00:00\" \/>\n<meta property=\"article:modified_time\" content=\"2015-08-19T13:31:21+00:00\" \/>\n<meta property=\"og:image\" content=\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:width\" content=\"600\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:height\" content=\"1215\" \/>\n\t<meta property=\"og:image:type\" content=\"image\/jpeg\" \/>\n<meta name=\"author\" content=\"fernandoarrabal\" \/>\n<meta name=\"twitter:label1\" content=\"\u00c9crit par\" \/>\n\t<meta name=\"twitter:data1\" content=\"fernandoarrabal\" \/>\n\t<meta name=\"twitter:label2\" content=\"Dur\u00e9e de lecture est.\" \/>\n\t<meta name=\"twitter:data2\" content=\"6 minutes\" \/>\n<script type=\"application\/ld+json\" class=\"yoast-schema-graph\">{\"@context\":\"https:\/\/schema.org\",\"@graph\":[{\"@type\":\"WebPage\",\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/\",\"url\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/\",\"name\":\"Arrabal en tch\u00e8que, follement - Ceci n\u2019est pas un blog\",\"isPartOf\":{\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#website\"},\"primaryImageOfPage\":{\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#primaryimage\"},\"image\":{\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#primaryimage\"},\"thumbnailUrl\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg\",\"datePublished\":\"2012-09-03T09:53:13+00:00\",\"dateModified\":\"2015-08-19T13:31:21+00:00\",\"author\":{\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#\/schema\/person\/03f79100f4c863d602fcd462cb418c8e\"},\"breadcrumb\":{\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#breadcrumb\"},\"inLanguage\":\"fr-FR\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"ReadAction\",\"target\":[\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/\"]}]},{\"@type\":\"ImageObject\",\"inLanguage\":\"fr-FR\",\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#primaryimage\",\"url\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg\",\"contentUrl\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg\",\"width\":\"600\",\"height\":\"1215\"},{\"@type\":\"BreadcrumbList\",\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#breadcrumb\",\"itemListElement\":[{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":1,\"name\":\"Accueil\",\"item\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/\"},{\"@type\":\"ListItem\",\"position\":2,\"name\":\"Arrabal en tch\u00e8que, follement\"}]},{\"@type\":\"WebSite\",\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#website\",\"url\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/\",\"name\":\"Ceci n\u2019est pas un blog\",\"description\":\"Fernando Arrabal\",\"potentialAction\":[{\"@type\":\"SearchAction\",\"target\":{\"@type\":\"EntryPoint\",\"urlTemplate\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/?s={search_term_string}\"},\"query-input\":{\"@type\":\"PropertyValueSpecification\",\"valueRequired\":true,\"valueName\":\"search_term_string\"}}],\"inLanguage\":\"fr-FR\"},{\"@type\":\"Person\",\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#\/schema\/person\/03f79100f4c863d602fcd462cb418c8e\",\"name\":\"fernandoarrabal\",\"image\":{\"@type\":\"ImageObject\",\"inLanguage\":\"fr-FR\",\"@id\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#\/schema\/person\/image\/\",\"url\":\"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/8e01ce8140fb7ab19645728d216ba3e9?s=96&d=mm&r=g\",\"contentUrl\":\"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/8e01ce8140fb7ab19645728d216ba3e9?s=96&d=mm&r=g\",\"caption\":\"fernandoarrabal\"},\"url\":\"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/author\/fernandoarrabal\/\"}]}<\/script>\n<!-- \/ Yoast SEO plugin. -->","yoast_head_json":{"title":"Arrabal en tch\u00e8que, follement - Ceci n\u2019est pas un blog","robots":{"index":"index","follow":"follow","max-snippet":"max-snippet:-1","max-image-preview":"max-image-preview:large","max-video-preview":"max-video-preview:-1"},"canonical":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/","og_locale":"fr_FR","og_type":"article","og_title":"Arrabal en tch\u00e8que, follement - Ceci n\u2019est pas un blog","og_description":"&nbsp; FERNANDO ARRABAL traduit par Denis Mol\u010danov &#8230;francouzsk\u00e9ho origin\u00e1lu&#8230; doslov napsal a pozn\u00e1mkami opat\u0159il Denis Mol\u010danov. Chr\u00e1mov\u00e1 lo\u010f podman\u011bn\u00fdch Se sv\u00fdmi nejnitern\u011bj\u0161\u00edmi traumaty seznamuje \u010dten\u00e1\u0159e \u0161pan\u011blsk\u00fd autor Fernando Arrabal. Jeho poetick\u00e1 kniha K\u00e1men bl\u00e1znivost\u00ed je pln\u00e1 hypnotick\u00fdch obraz\u016f, \u00fazkosti, krve \u010di erotismu. Fernando Arrabal jako by byl v \u010cesku sp\u00ed\u0161e jen autorem, o kter\u00e9m se sice v\u00ed, ale jeho\u017e mnohostrann\u00e9 d\u00edlo st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 zahaleno mlhou. A to i p\u0159esto, \u017ee v posledn\u00edch letech n\u011bkolikr\u00e1t pob\u00fdval jako host nejen v Praze, ale t\u0159eba i na Letn\u00ed filmov\u00e9 \u0161kole v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Pot\u00e9, co v 60. letech vy\u0161lo v tehdej\u0161\u00ed Dilii jeho n\u011bkolik divadeln\u00edch her (Architekt a c\u00edsa\u0159 As\u00fdrie \u010di Panick\u00e9 divadlo), dal\u0161\u00ed d\u00edla se objevila na kni\u017en\u00edch pultech a\u017e v posledn\u00ed dob\u011b &#8211; nap\u0159\u00edklad Poh\u0159eb sardinky nebo absurdn\u00ed drama Poh\u0159eb aut. Nyn\u00ed vydalo nakladatelstv\u00ed Dauphin jeden z jeho nejpronikav\u011bj\u0161\u00edch text\u016f, pat\u0159\u00edc\u00ed k tomu nejlep\u0161\u00edmu, co kdy napsal: K\u00e1men bl\u00e1znivosti. V p\u0159\u00edpad\u011b spisovatele, autora divadeln\u00edch her, b\u00e1sn\u00edka, filmov\u00e9ho tv\u016frce, mal\u00ed\u0159e a velk\u00e9ho provokat\u00e9ra Fernanda Arrabala (1932) je nezpochybniteln\u00e9 jedno: je nejhran\u011bj\u0161\u00edm \u017eij\u00edc\u00edm autorem sou\u010dasnosti. Jeho nov\u00e9 hry se st\u0159\u00eddaj\u00ed s repr\u00edzami star\u0161\u00edch s takovou rychlost\u00ed, a\u017e se s ur\u010ditou nads\u00e1zkou tvrd\u00ed, \u017ee nad jeho neust\u00e1le se rozr\u016fstaj\u00edc\u00edm d\u00edlem, kter\u00e9 zahrnuje v\u00edce ne\u017e sto text\u016f, \u00ab\u00a0slunce nikdy nezapad\u00e1\u00a0\u00bb. P\u0159es svou sv\u011btovou proslulost je v\u0161ak Arrabal tv\u016frcem nejen problematick\u00fdm, ale podle n\u011bkter\u00fdch i nejp\u0159ece\u0148ovan\u011bj\u0161\u00edm. Stejn\u011b jako jeho rozs\u00e1hl\u00e9, z\u00e1hadn\u00e9 a znepokojuj\u00edc\u00ed d\u00edlo, proslavily Arrabala i jeho skand\u00e1ly, mystifikace, pamflety, jeho \u010dern\u00fd a absurdn\u00ed humor, kter\u00fd se v\u0161ak s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi lety a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto st\u00e1val pouhou man\u00fdrou, k\u0159e\u010dovitou snahou sp\u00ed\u0161 zaujmout ne\u017e objevovat sv\u011bt. T\u0159eba\u017ee se narodil ve \u0160pan\u011blsku, od roku 1953 \u017eije p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ve Francii, kam p\u0159ijel p\u016fvodn\u011b autostopem jen proto, \u017ee cht\u011bl zhl\u00e9dnout jednu Brechtovu hru. Arrabalova s\u017e\u00edrav\u00e1 kritika gener\u00e1la Franka ho p\u0159ivedla p\u0159i jeho n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0160pan\u011blska v roce 1976 do v\u011bzen\u00ed, a to i p\u0159es vlnu solidarity, kter\u00e1 se v t\u00e9to souvislosti zvedla a na n\u00ed\u017e se pod\u00edleli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni slavn\u00ed spisovatele t\u00e9 doby &#8211; po\u010d\u00ednaje Arthurem Millerem a kon\u010de Samuelem Beckettem. Ostatn\u011b ne n\u00e1hodou byl po smrti gener\u00e1la Franka na seznamu p\u011bti \u00ab\u00a0nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edch osobnost\u00ed frankistick\u00e9mu re\u017eimu\u00a0\u00bb. Elastick\u00e1 hranice mezi t\u011blem a du\u0161\u00ed Uk\u00e1zky vrcholn\u011b poetick\u00e9 knihy K\u00e1men bl\u00e1znivosti poprv\u00e9 vy\u0161ly v roce 1963 v surrealistick\u00e9 revue La Breche, tehdy \u0159\u00edzen\u00e9 Andr\u00e9 Bretonem. Arrabal se v t\u00e9 dob\u011b kr\u00e1tce p\u0159idru\u017eil k pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 surrealistick\u00e9 skupin\u011b, ale jeho \u00fa\u010dast na hnut\u00ed byla sp\u00ed\u0161e sporadick\u00e1 a z obou stran problematick\u00e1. Surrealist\u016fm vadil jeho p\u0159ehnan\u00fd man\u00fdrismus a sebest\u0159ednost, Arrabalovi zase jejich negativn\u00ed postoje k um\u011bn\u00ed a k um\u011bleck\u00e9 sl\u00e1v\u011b jako takov\u00e9. Nicm\u00e9n\u011b to byl pr\u00e1v\u011b Andr\u00e9 Breton, do jeho\u017e rukou se dostaly \u0161koln\u00ed se\u0161ity, kam si Arrabal tu\u017ekou zapisoval sv\u00e9 sny, kter\u00e9 \u00ab\u00a0zpracoval\u00a0\u00bb do jak\u00fdchsi b\u00e1sn\u00ed v pr\u00f3ze. Breton mu navrhl jejich publikaci a p\u011bt z nich vy\u0161lo pr\u00e1v\u011b revue La Breche pod n\u00e1zvem K\u00e1men bl\u00e1znivosti &#8211; P\u011bt panick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f Fernando Arrabala. Pro \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed napsal autor speci\u00e1ln\u00ed p\u0159edmluvu. Mimo jin\u00e9 v n\u00ed uv\u00e1d\u00ed: \u00ab\u00a0Sny m\u011b u\u010d\u00ed tomu, co se u\u010dit ned\u00e1. A \u010demu se nau\u010dit mus\u00ed\u00a0\u00bb. Ji\u017e z t\u011bchto slov je patrn\u00e9, \u017ee zdaleka nejde jen o p\u0159epis \u010di z\u00e1znam sn\u016f, ale o nanejv\u00fd\u0161 elastickou hranici mezi snem a bd\u011bn\u00edm, t\u011blem a du\u0161\u00ed, vnit\u0159n\u00edm \u017eivotem a okoln\u00ed skute\u010dnost\u00ed. V\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta Jako v podivn\u00e9 spir\u00e1le se Arrabal dot\u00fdk\u00e1 s nutnou d\u00e1vkou t\u0159eskav\u00e9ho humoru sv\u00fdch nejvnit\u0159n\u011bj\u0161\u00edch traumat, v\u010detn\u011b zcela nevyrovnan\u00e9ho vztahu k matce, agrese i \u00fazkosti, masochismu i sadismu, krve a erotismu a tak\u00e9 podivn\u00fdch hypnotick\u00fdch obraz\u016f, aby vz\u00e1p\u011bt\u00ed vytryskla jeho imaginace v t\u011bch nejprovokativn\u011bj\u0161\u00edch ver\u0161\u00edch vr\u017een\u00fdch do tv\u00e1\u0159e sv\u011bta. \u00ab\u00a0P\u00e1ter p\u0159i\u0161el za moj\u00ed matkou a \u0159ekl j\u00ed, \u017ee jsem bl\u00e1zen. Matka m\u011b tehdy p\u0159ipoutala k \u017eidli. P\u00e1ter mn\u011b skalpelem vy\u0159\u00edzl d\u00edru do t\u00fdla a vyt\u00e1hl odtamtud k\u00e1men bl\u00e1znivosti. Pak m\u011b s rukama a nohama spoutan\u00fdma p\u0159enesli do chr\u00e1mov\u00e9 lodi podman\u011bn\u00fdch.\u00a0\u00bb Jako by se v t\u011bch n\u011bkolika v\u011bt\u00e1ch ukr\u00fdval cel\u00fd z\u00e1v\u011br jednoho slavn\u00e9ho, mnohem pozd\u011bji realizovan\u00e9ho Formanova filmu P\u0159elet nad kuka\u010d\u010d\u00edm hn\u00edzdem, ona v\u011b\u010dn\u011b nepotla\u010diteln\u00e1 revolta jedince. Arrabal se zde v b\u00e1snick\u00e9 rovin\u011b dot\u00fdk\u00e1 i samotn\u00e9 povahy tvorby. Jako v podivuhodn\u011b potrhl\u00e9 symfonii se v knize vracej\u00ed variace obraz\u016f a my\u0161len\u00ed, poezie i autorov\u00fdch zoufal\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f. \u00ab\u00a0N\u011bkdy, kdy\u017e se na m\u011b div\u00e1 v zrcadle, c\u00edt\u00edm prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo. Kdy\u017e jej\u00ed tv\u00e1\u0159 sklouzne ze zrcadla, na leskl\u00e9 plo\u0161e se objev\u00ed slovo svoboda.\u00a0\u00bb K\u00e1men bl\u00e1znivosti m\u00e1 podtitul: Kniha panick\u00e1. Arrabal toti\u017e pat\u0159il spolu s Alejandrem Jodorowskym, Rolandem Toporem a Jacquesem Sternbergem k v\u016fd\u010d\u00edm osobnostem hnut\u00ed Panika, jeho\u017e program vymysleli v 60. letech ve slavn\u00e9 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b La Paix. \u0160lo jim o to p\u0159em\u011bnit tvorbu i \u017eivot v absurdn\u00ed, burleskn\u00ed sv\u00e1tek, chaos, n\u00e1hodu, sexu\u00e1ln\u00ed oslavu t\u011bch nejneskute\u010dn\u011bj\u0161\u00edch \u010din\u016f p\u0159ed posm\u011b\u0161n\u00fdm zrakem boha Pana. Tak jako Arrabalova poezie, je nezvykl\u00e1 i v\u00fdprava cel\u00e9 knihy, jej\u00ed netypick\u00fd form\u00e1t, kr\u00e1sn\u00fd tisk a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b p\u0159eludn\u00e9 kresby autorova letit\u00e9ho p\u0159\u00edtele Rolanda Topora. K\u00e1men bl\u00e1znivosti v celku p\u016fsob\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed se sou\u010dasn\u00fdm ka\u017edodenn\u00edm truchliv\u00fdm obrazem okoln\u00edho sv\u011bta jako osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed i inspiruj\u00edc\u00ed pr\u016fvan. Fernando Arrabal K\u00e1men bl\u00e1znivosti Nakladatelstv\u00ed Dauphin 2012, 128 stran, 298 K\u010d Arrabal filmov\u00fd Fernando Arrabal dosud nato\u010dil sedm celove\u010dern\u00edch film\u016f, v\u011bt\u0161ina z nich voln\u011b vych\u00e1z\u00ed z jeho divadeln\u00edch her. Jejich t\u00e9maty jsou sexu\u00e1ln\u00ed obsese, pok\u0159iven\u00e9 rodinn\u00e9 vztahy, v\u00e1le\u010dn\u00e1 zv\u011brstva a krutost a bestialita sou\u010dasn\u00e9ho sv\u011bta: A\u0165 \u017eije smrt! (1971); Pob\u011b\u017e\u00edm jako spla\u0161en\u00fd k\u016f\u0148 (1973); Guernica (1975); Vrakovi\u0161t\u011b aut (1981); C\u00edsa\u0159 peru\u00e1nsk\u00fd (1982); Sbohem Babyl\u00f3nie! (1992); Borges, \u017eivot jako b\u00e1se\u0148 (1998). V roce 2005 nav\u0161t\u00edvil Arrabal Letn\u00ed filmovou \u0161kolu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, kde uvedl retrospektivu sv\u00fdch film\u016f a obdr\u017eel cenu za p\u0159\u00ednos sv\u011btov\u00e9 kinematografii. TOPOROVY SNOV\u00c9 VIZE Autorem \u00ab\u00a0snov\u00fdch\u00a0\u00bb ilustrac\u00ed pou\u017eit\u00fdch v knize K\u00e1men bl\u00e1znivosti je Arrabal\u016fv letit\u00fd p\u0159\u00edtel a spoluzakladatel skupiny Panika Roland Topor (1938-1997). Jeho rodi\u010de byli pol\u0161t\u00ed emigranti, on s\u00e1m se narodil u\u017e v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Po \u0161kole za\u010dal malovat a ps\u00e1t (pov\u00eddky, rom\u00e1n Erika), navrhoval divadeln\u00ed sc\u00e9ny a kost\u00fdmy, spolupracoval s filma\u0159i (s Arrabalem, ale i s Fellinim) i s televizn\u00edmi tv\u016frci.","og_url":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/","og_site_name":"Ceci n\u2019est pas un blog","article_published_time":"2012-09-03T09:53:13+00:00","article_modified_time":"2015-08-19T13:31:21+00:00","og_image":[{"width":600,"height":1215,"url":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg","type":"image\/jpeg"}],"author":"fernandoarrabal","twitter_misc":{"\u00c9crit par":"fernandoarrabal","Dur\u00e9e de lecture est.":"6 minutes"},"schema":{"@context":"https:\/\/schema.org","@graph":[{"@type":"WebPage","@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/","url":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/","name":"Arrabal en tch\u00e8que, follement - Ceci n\u2019est pas un blog","isPartOf":{"@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#website"},"primaryImageOfPage":{"@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#primaryimage"},"image":{"@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#primaryimage"},"thumbnailUrl":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg","datePublished":"2012-09-03T09:53:13+00:00","dateModified":"2015-08-19T13:31:21+00:00","author":{"@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#\/schema\/person\/03f79100f4c863d602fcd462cb418c8e"},"breadcrumb":{"@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#breadcrumb"},"inLanguage":"fr-FR","potentialAction":[{"@type":"ReadAction","target":["https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/"]}]},{"@type":"ImageObject","inLanguage":"fr-FR","@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#primaryimage","url":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg","contentUrl":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/files\/2012\/08\/165-15-Arrabal-2.jpg","width":"600","height":"1215"},{"@type":"BreadcrumbList","@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/2012\/09\/03\/3252\/arrabal-en-tcheque-follement\/#breadcrumb","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Accueil","item":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/"},{"@type":"ListItem","position":2,"name":"Arrabal en tch\u00e8que, follement"}]},{"@type":"WebSite","@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#website","url":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/","name":"Ceci n\u2019est pas un blog","description":"Fernando Arrabal","potentialAction":[{"@type":"SearchAction","target":{"@type":"EntryPoint","urlTemplate":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/?s={search_term_string}"},"query-input":{"@type":"PropertyValueSpecification","valueRequired":true,"valueName":"search_term_string"}}],"inLanguage":"fr-FR"},{"@type":"Person","@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#\/schema\/person\/03f79100f4c863d602fcd462cb418c8e","name":"fernandoarrabal","image":{"@type":"ImageObject","inLanguage":"fr-FR","@id":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/#\/schema\/person\/image\/","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/8e01ce8140fb7ab19645728d216ba3e9?s=96&d=mm&r=g","contentUrl":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/8e01ce8140fb7ab19645728d216ba3e9?s=96&d=mm&r=g","caption":"fernandoarrabal"},"url":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/author\/fernandoarrabal\/"}]}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3252"}],"collection":[{"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/users\/6"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3252"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3252\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3254"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3252"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3252"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/laregledujeu.org\/arrabal\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3252"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}